Yuki, mluvíš o ideálním učiteli, který umí a chce s dětmi pracovat dle jejich potřeb a nedělá z toho závody, těch je ale minimum. V reálu to častěji funguje opačně, jakmile dítě trochu vybočuje, má smůlu a už se veze, navíc bez "papíru" není na ně žádná páka, vymlouvají se na kdeco. Já jsem pro opačný postup - jakmile dítě není zcela standardní, tak by na něj učitel měl dostat závazný "návod" a ten podle dozrávání postupně rozvolňovat, aby se dítě zařadilo ideálně do nějakého toho standardu.
Zažila jsem skvělou učitelku v běžné škole, kde by "papír" nebyl potřeba, ovšem pak mizernou učitelku, která jí vystřídala a tam byl velký problém - navenek se tvářila, že nic není problém, ale v reálu to bylo jinak a doporučení z PPP pomohlo alespoň částečně, minimálně k tomu, že vůbec připustila, že dítě nějaké SPU má. Nakonec jsme školu změnili a jsme spokojení dodnes, ta škola se blíží ideálu a dítěti ta škola k něčemu je, nechodí tam jen přežívat.