Přidat odpověď
Evelyn,
Taky by byly bez kamarádů, úplně mimo svoje vrstevníky, to se teď řeší celý covid, ne?
je to naopak... dítě v domácí škole má možnost mít kamarády, které si vybere, nebo s kterými se seznámí při nějakém zájmu (je jedno, jeslti je to fotbalový oddíl, kroužek filatelie nebo laborky biologie na VŠ pro středoškoláky).
Škola moc úžasného sociálna neposkytuje - poskytuje šikanu, buzeraci, a přístup "když jsme to vydrželi my, tak ty to taky vydrž". Ve třídě jsou děti sesypné dle kritéria "věk a bydliště".
Ano, vycházím se se sousedkama - respektive zdravíme se, a vím, že můžu zaběhnout, když mi dojde kmín do polívky - i si třeba přes plot pokecáme - a jsou podobně staré (mají podobně staré děti) - ale že by to byly nějak klíčové vztahy, nebo nějaké extra kamarádky, to teda fakt nejsou (kritérium je podobné, jako v té škole - věk a bydliště). Kamarádky jsem získala jinde - tábory, vody, vandry, balóny atd. - a kupodivu to není ani o bydlišti, ani o věku (nejstarší je o rok starší než moje mamka a nejvzdálenější je deset tisíc kilometrů).
To, co udělal kovid je, že připravil děti o tyhle zajímavější / naplněnější vztahy - o sportovní oddíly, zájmové kroužky - případně i to cestování (tu svojí kamarádku, co je deset tisíc kilometrů daleko jsem neviděla rok a půl, protože holt nedává smysl zkoušet lítat).
Ano, v covidu je to těžší pro děti v domácí škole, protože nemají to široké mělké zázemí povrchních známých.
Předchozí