Kdyby jen to. Ještě k tomu výsměch, ponižování, srážení za za vědomosti a iniciativu.
Zažila jsem na třídní schůzce, že se učitelka vysmívala dětem, že se hlásí na zkoušení. Předtím měly skvělou učitelku, děi byly motivované, chtěly se učit, byly aktivní. Když přišla tahle nová učitelka, tak žasla, že se chtějí dobrovolně nechat zkoušet, že je učení zajímá. Výsměšně pravila, že je to přejde – a měla pravdu. Do roka byl ze třídy zvídavých dětí unuděný kolektiv bez zájmu o cokoliv, kde se začala rozvíjet šikana.
Když jsem to zkoušela řešit s tehdejší ředitelkou, tak mi řekla, ať si nedělám starosti, že na druhém stupni v okresním městě našim dětem teprve ukážou.