také napíšu svou zkušenost, táta se zabil (sebevražda) když mi bylo 16 a to 19.12., mrtev byl "oficiálně" 23.12., bráchovi a ségře bylo tehdy 9 a 6 takže zrušit vánoce prostě nešlo, ale neumím si představit, že bychom je trávili jinde než doma. Ono se to prostě musí odžít jak se říká i za cenu toho bulení celé svátky.
S láskou jsme některé věci vynechali a některé věci naopak schválně udělali "protože táta by to tak chtěl".
Souhlasím s ostatními, nabídnout pomoc, přinést cukroví a dárky. Vím, že sourozencům tehdy přineslo dárky i pár sousedů a bylo to velmi milé. Když přijdou bude to pro ně těžké a pro vás naférovku obtěžující, protože pomoct jim nelze, jen sdílet s nimi