Jedna dcera se sama od sebe odstěhovala z mé postele v cca 8 letech, druhá v cca 10, do té doby u mě spaly vždycky. Jedna dřív dokonce beze mě nemohla usnout.
Beze mě spaly do té doby jen u táty o víkendech, nebo výjimečně párkrát za rok u babičky, ale tam občas večer brečely, že tam nejsem.

Jednou za rok je taky přespávání na příměstském táboře, to daly až asi napotřetí. Jednou jsem tam dokonce v 11 v noci v županu jela vyzvedávat (je to kilometr od baráku), protože se dcera sekla a chtěla domů – bylo domluveno, že to prostě zkusí, a že to budu jistit.

Nikdy jsem je ohledně spaní k ničemu nenutila a "odstavily" se samy.