Když jsme vybírali byt, tak jsem se nějak zčásti vědomě, zčásti asi podvědomě nedívala vůbec po ulicích Politických vězňů, Bartolomějská.. ale myslím, že kdybych nevěděla, tak se i v domě, kde došlo k velkému utrpení nebudu kvůli tomu cítit špatně, že více na mne bude působit, jak to tam teď vypadá, když nebudu znát minulost. Ale kdybych ji znala, tak bych tam bydlet nechtěla. Mám asi nějaké malé trauma, že jsem jako dospívající (dítě) četla knížku o Jánošíkovi, bylo tam, jak ho mučili, od té doby nemůžu vkročit do mučírny a když moje děti šli se školkou do Muzea tortury (dozvěděla jsem se až zpětně, jinak bych je ten den neposlala do školky), tak jsem skoro omdlévala a snažila se před nimi nedat nic najevo, abych to na ně nepřenesla.