Celkem brzy na podzim jsme se bavili, ze je dulezite chodit ven. Stejne dulezite jako skola, prace, jidlo. Domluva je, ze kazdy den hodina venku, nekdy je jen 1/2 h, nekdy 3 h. Ma na vyber, jak stravi. Casto jde na kolo. Nebo neco dela na zahrade, myje auto. Kdyz je pekne, tak si venku cte. O vikendu naplanujem vylet aspon na pul dne. Kazdy den ho trochu postrkavam, at jde ven vcas, kdy je pekne. Sam by se nezvedl. Vi, ze pokud by nesel, nebude pocitac. A vi, ze ve finale mu dela pobyt venku dobre. A zatim jsme pro nej autorita, kterou posloucha.
Vim o pripadech starsich kluku, co uz 3 tydny nevylezli ven z bytu. Dost odstrasujici.