A to si počkej na stařeckou demenci. V neděli s tátou vše třikrát proberu a v pondělí odpoledne už nevi co jsme probírali. Tudíž rozhovor jako rozprávka. Bohužel bydlí přes 150 km daleko. Autem hodina a půl vlakem tři hodiny. Tchýně? Ta neslyší vůbec a naslouchátka nosit nebude bo přece skoro v 80 je na to moc mladá ne ... onehdy jsme málem alarmovali hasiče. Volá švagr a nebrala mu telefon tak volal tchánovi ten byl odjetý 250 km daleko. Manžel na PN bez vycházek s vyhozeným kolenem. Já jsem navrhla volat mladymu který byl u kočky která bydlí kousek od tchýně. No nakonec jsem musela volat její ségru mladí telefon nebrali. PS babička v očekávání nejsem 😆. Mladý šel babi zkontrolovat, ale niko neotevíral nakonec musel manžel s tím kolenem jet i bez těch vycházek. No a naše paní tchýně jeden telefon v nabíječce v patře v zavřené ložnici a druhý neznámo v které kabelce strašně se divic ,že má x zmeskanych hovorů . Doma máme pořady a manžel ten na vše jen odkyve a nereaguje si zvykneš časem bo zjistíš, že fakt může být i hůř.