Valkýro, já jedla v mládí tak nějak normálně, asi jako teď, co se týče množství, ale na jídlo jsem vůbec nemyslela, nějak mi kromě čokolády nic kór moc nechutnalo. Maminka se učila vařit až po čtyřicítce a nebavilo jí to, neměla na to talent a trpělivost, takže žádné moc lahůdky to nebyly. Když jsem pak vařila ve své rodině, tak už jsem si uměla jídlo i vychutnat, ale váhu jsem měla pořád stejnou. Já začala přibírat po AD a i když jsem se to snažila od začátku zbrzdit, nešlo to. Zatím je to u mě naštěstí jen estetická záležitost, na zdraví to zatím vliv nemá, tak to neřeším. Ne že by mě to nestvalo, nemůžu se v zrcadle na sebe ani podívat, ale musela bych se vysloveně týrat, abych zhubla, což nechci a nedokážu.