No tak představy o rodičovství nebyly úplně mimo, ale byly poněkud idealizované. Hlavně představa o mé vlastní trpělivosti s dětma plus přesvědčení, že určitě nebudu používat blbé prupovídky, které jsem jako dítě nesnášela
Život s dětma je ovšem na hony vzdálen jakýmkoliv představám, které jsem kdy měla. On člověk si zrovna nepředstavuje, že budeme mít 2 děti s PAS, jedno se závažným stupněm, a že mu to otočí život úplně naruby a jeho život pojede po velmi specifických a do té doby netušených kolejích. Paměť milosrdnou nemám, velmi přesně si vybavuju, jak šílené byly ty roky , kdy byly úplně malý, komplikovaný,aniž jsem tušili proč, vůbec nci prověřeného na ně nefungovalo a leckdo si myslel, že dělám kde co špatně, protože jinak by nemohli být takový. Spíš se s odstupem divím, že jsem to dala a úplně se nezbláznila.