Jen v rychlosti,opravdu už běžím. Na všechno ,co jsem zkusila odpoví,že on nic nemá.Nemá kam jít.Není to pravda,ale nemůžu dokázat. Fakt je,že se nedá ani ubytovat nikde v penzionu apod. To jsem si v tom únoru uvědomila dost rychle.V tašce jsem měla jen základ.Rodiče mi naštěsí pomohly,ale pár hodin jsem seděla v parku na laviččce. Trvalo mi než jsem se odhodlala je poprosit.Styděla jsem se. Dřív,když mi to říkala,jsem byla dokonce ochotná se ho zastávat.
Rada zní - zkuste si vydělit v bytě prostor,aby jste se stýkali ,co nejméně. Nejde to. Zkouší ty svoje ponižovací praktiky i na děti a to se fakt nedá.