Když bylo mé dceři tak 12-13, že prý půjdou s partou na disko a mám je o půlnoci vyzvednout. Když jsem tam přijela, seděla dcera před diskoškou, ztřískaná jak carskej hulán po vejplatě. "Von prej jí asi někdo nědo nalil do džusu". No, pohádky mohli vyprávět ovčí babičce, mně ne, na to jsem věděla svoje. Mohla jsem být hlavně ráda, že tam byla s rozumnější partou a že ji tam v tom stavu nikdo neznásilnil. Přivezla jsem ji domů, z auta do postele přenesla přehozenou přes rameno jak srolovanej koberec. Kázání a další kroky se konaly až poté, co se opět probrala do života Dneska ani ke špuntu nečuchne, alkohol se jí hnusí