"Tu snahu po neustálé aktivitě, "zvládání" a pokukování po nějakém "okolí" jsem nikdy nepochopila. Samozřejmě, že bych mohla "zvládat" ledacos, ale první zásadní otázka je proč a druhá - kdy bych tak asi měla žít, kdybych se pořád jen snažila, makala a někomu něco dokazovala?"

Možná je to o sebedůvěře, kdo ji má "plnou dávku", ten nic nedokazuje ani sobě ani okolí, příjemně věří, že až mu nějaká výzva přijde smysluplná, využije ji maximálně?

Lidi s horším sebevědomím si stále dokazují, že to či ono zvládnou, aby v sobě utišili hlásek "dokaž že jsi dost dobrá".