Už od dětství mám doslova fóbii z oslav. U nás doma se to vždy zvrhlo dost nehezkým způsobem, v dospělosti jsem svoje narozeniny slavila s manželem max s několika kamarádkami, v práci jsem si raději brala dovolenou, aby na to nikdo nepřišel.
Nemám problém s oslavou narozenin svých dětí v rodinném kruhu, koupím nebo udělám dort, koupím dárky, vymyslím nějaké překvapení apod. S čím mám ale problém je, že moje děti pochopitelně chtějí pořádat oslavy pro kamarády. Už jsme to párkrát absolvovali, nějak přežili, ale na mě to bylo moc, bylo to těžké, neumím vymýšlet zábavu pro deset cizích dětí, dokážu pouze zajistit dort, zmrzlinu, meloun a pizzu. Navíc teď kvůli covidu není ani kde, a já prostě nemám nápad. Zahradu nemáme, byt máme malý.