Zrovna včera jsem se nachomýtla k diskuzi na toto téma. Holky, vyšší ročníky 2. stupně ZŠ. Vůbec to nesouviselo s Ferim, ale nejdřív šlo o šaty jedné z nich. A holky dost jasně popsaly celý ten problém "stačí nenosit minisukně".

Holky popisovaly, co slýchají od kluků, když jim oblečení dostatečně nezvýrazňuje určité partie. Jsou ve velmi citlivém věku, ta slova jsou velmi zraňující. Holky se chtějí líbit, a i když se nechtějí přímo líbit, nepotřebují slyšet nic o šeredách a mužatkách (já slýchávala i horší, nebyla jsem nikdy hezká a v té pubertě to bylo nejvýraznější, přičemž to, že jsem nebyla úplně standardní, co se týče představ o chování a zájmech holek, a ještě jsem nosila to, co jsem podědila po starším bratránkovi, tomu zrovna nepomohlo). Takže se obléknou tak, aby "se líbily". Pak zase poslouchají o svých nedostatečně vyvinutých partiích, nebo jsou pod palbou různých narážek opačného rázu. Nemají ještě sílu nepodlehnout tomu tlaku, být "své".

A jediné, co kolem sebe slyší od dospělých, že jsou to ony, kdo provokují tím, jak se oblékají, že se malují a snaží se o sebe pečovat. Nikdo ale nekoriguje chování těch kluků, těm nikdo neříká, aby se drželi zpátky a odpustili si své komentáře a rozhodně ne preventivně. Dostanou poznámku za poslání někoho do pr...e, protože to je proneseno často dost nahlas, ale tiché, o to však bolestnější "máš malý ko.y" zůstane bez povšimnutí. A když s tím holka za někým přijde, jediné, co slyší, že se nemá oblékat tak vyzývavě.

Bylo to hodně zajímavé povídání.