nevím, mým dětem je 16 a skoro osmnáct (let) a taky na zavolání nepřijdou ) Zvlášť když volám něco jako "je třeba vyklidit myčku" nebo tak )

Ale žerty stranou.
Rozhodně bych zašla někam se sluchem - protože to může zpomalovat řeč, a může to i vysvětlovat, proč nereaguje. Otázka je, jestli když jí voláte, tak slyší, a nepřijde (ať už proto, že tomu nerozumí, je zabraná do hry nebo cokoliv jiného), nebo jestli vůbec nereaguje (neotočí se, nepřestane se zabývat tou činností).
Chůze v osmnácti měsících je trošku později - ale zase záleží na tom, jak k tomu došlo - děti, které nelezou po čtyřech ale posouvají se v sedě po zadečku (je jich poměrně velké procento) začínají chodit později. Je to prostě jen jiný vývojový systém než klasické po čtyřech.
Zbytek mi přijde, že naopak je zvídavá a jeví zájem o RŮZNÉ věci - klouzačku a klacíky, že chápe souvislosti (to, že chápe, že Tatrovka hračka představuje auto a že auto se řídí je podle mě hodně velký myšlenkový skok a svědčí o představivosti a o tom, že si spojuje souvislosti).
Ve dvou letech by měla používat pár "slov" (jak tu někdo zmiňoval - slovo je i "tútú" místo "auto") a tvořit z nich "věty" ("tata pá" - tatínek je v práci - JE věta).
Co se zvuků zvířat týče - kolik těch zvířat viděla ve skutečnosti? Ono namalovaná kráva (pokaždý jinak) nebo oznámení, že "kravička dělá bú" je poměrně abstraktní - dítě se naučí, že na ukázání určitého tvaru se říká "bů", ale spojitost s živým tvorem to fakt nemá.

Autismus - hledala bych věci typu jestli udrží oční kontakt a jestli interaguje. Jestli přijde se pomazlit, jestli vás třeba přivede k zajímavé hračce, jestli vás zapojuje a nechá se zapojovat do společných aktivit.

Jídlo - jíte společně? Určitě bych zavedla alespoň některá jídla společná - aby viděla, že i vy jíte. Televizi bych k tomu fakt nepouštěla. Najděte u jídla jinou zábavu. Obrázek na talířku, který se objeví, když se část jídla sní, nějaké hry a povídání, možnost jíst sama (tj. dávat jídla, která se dají uchopit do ruky - třeba jednotlivé těstoviny, nebo chleba nakrájený na "rybičky" atd., moje děti milovaly thajské kuře na špejli - grilované kousky na špejli, drželi si špejli a okusovaly. Jablka nakrájená na kousky atd.). Dále jí umožnit jíst průběžně malé kousky. Mít třeba u hraní misku s těmi jablky nebo něčím, co prostě není patlavé a co může jíst rychlostí jeden kousek za deset minut...

Ale rozhodně bych začala tím sluchem. Nemusí to být rovnou "hluchota" - může to být i to, že ona "nevnímá" - a je potřeba jí mírně upozornit (jít do jejího zorného pole, položit ruku na rameno atd.) - a/nebo nerozlišuje v hluku (např. když rachtáš u vaření, tak jí splývá to, co říkáš s rachotem vaření a nerozliší v tom tu řeč). Těch poruch sluchu je víc a nedá se to odbýt tím, že "se lekla, když bouchly dveře, tak to slyší dobře".