To je přesné- mne vychovala matka, která muže absolutně nerespektuje ( manžel je z ní šílený), otec byl doma tak nějak navíc a žádný mužský element v rodině( mám sestru). No a teď mám manžela a syny. Muž je vychovaný v rodině, kde vše řídí a rozhoduje muž. Je sice tvárnější něž tchán, v důležitých věcech si rozumíme a domluvíme se, ale drobnosti skřípou. A chlapci jsou po tatínkovi- hodně se prosazují a mají pocit, že jim patří svět. No a já se v tom plácám, protože ač je všechny hrozně miluju, tak je nedokážu brát tak nějak moc vážně ( slyším matku- vždyť je to jenom mužskej) . A manžel tohle nezná, je to vážený a úspěšný člověk, ale nemá v sobě pokoru. No a můj respekt k němu je pouze rozumový. Takže pokud na něj v napjaté situaci reaguji instinktivně a bez rozmyslu, tak už se hádáme.