Ono taky moc nejde lítat sem a tam, například pro naši rodinu stojí letenky, abychom se podívali za dědečkem kolem 100000 Kč, když to tedy chceme o prázdninách, protože když už se vydáme na 9000 km dlouhou cestu, tak ne na týden. Děda už ze zdravotních důvodů létat nemůže, takže v Čechách byl naposledy někdy v roce 2014. Skype, to prostě není ono, když chybí ten opravdový živý kontakt.

A taková ta rozpolcenost, tady už domov nemám a tam jsem do určité míry pořád cizí, tam je pořád, i dnes. A to, i když žije v komunitě, kde to vypadá, že je lidé přijímají, ale má to prostě své limity.

Já ale zase chápu, že ty děti nelze držet doma, když finance jsou a jediný důvod, jsou naše obavy. Jenže ony stejně jednou odejdou a vím, že tohle může být velký vklad do života. Navíc u nás z okolí děti jezdí, někdo třeba na kratší dobu, ale na Maltě byly dvě dcery kámošky už myslím někdy ve 13 letech na prázdninovém kurzu. A zvládly to. A na gymplu jim to přímo doporučují, zkoušky se budou muset dodělat, ale se studiem jim vyjdou vstříc, nestává se, že by musely děti opakovat ročník.

Já bych jim přála, aby se podívali do světa, ale aby pak zakotvili někde v dostupné vzdálenosti.