My se s přáteli periodicky vídáme ve větším počtu (až cca 20), a to jak po hospodách (bylo-li možno), tak na vlastní chalupě či někde v přírodě, v penzionech na společných akcích. Očkování bylo téma čistě praktické - kdo kdy sehnal termín, jak mu po tom bylo, a tak... jen jedna očkování odmítá proto, že po jiném měla v minulosti nepříjemnou reakci, což nám řekla při probírání těch termínů. Všichni vidí očkování jako cestu k normálnějšímu životu a větší šanci na vlastní přežití. Možných následků jsou si vědomi, stejně jako jsou si jich vědomi u všech očkování, které kdy dostali oni či jejich děti a vnoučata. Vnímají to jako přiměřené, přijatelné riziko (kromě té jedné)