Důležité je domluvit se ve škole, jestli existuje jediný "dobrý postup". Neboli - pokud to umí jinak a dobře, proč se učit něco, co je pro něj težší, když to má být vlastně lehčí?
To polopatistické vysvětlování je někdy kontraproduktivní.
Dobrá učitelka uzná, že cílem není nadrtit se nějaký postup, ale umět postup, který je pro syna správný a dovede ho k výsledku.

Je to jako s vyjmenovanými slovy. Někdo se je naučí jen proto, že se to má, ale nepoužívá je - podívá se a ví. A druhý si jimi pomáhá pořád dokola něco zdůvodňovat, až najednou po sto prvé nemusí.