Ropucho, mám přebujelé sklony se vinit, ne tedy za to, že mé děti nebyly přiložené na břicho a na poporodní separaci v tehdejší Škodovácké nemocnici vzpomínám jako na super mejdan, byla tam legrace.

Uvedla jsem jen příklad toho, jak se člověk může střetnout s poznámím, že něco zásadného udělal blbě a pokud je labilnější nebo není v dobrém životním období, může mu to dát na frak.

Ale s tímhle souhlasím bezvýhradně
"Jasně, každá doba vzhledem k okolnostem má nějaké společenské modely, které většina více či méně přijímá, ale myslím, že ti s přirozeným instinktem k rodičovství bez ohledu na trendy se vždycky snaží vychovávat rozumně a přirozeně."