Sedmi, ty způsoby samozřejmě vymyšlené jsou, viz i zdejší diskuze Delete a TaJ.

A i kdyby nebyly, tak to už je lepší, aby se násobilku učily děti frontálně a jednotlivě (kombinace obojího), než aby ostatním předváděly, jak jim momentálně (ne)jde.

Představ si to třeba tak, jestli se tím samým způsobem naučíš běhat. Jo? Zkus to, přesně stejně: dvojice běží, kdo doběhne první, pokračuje s někým dalším (a běhá a běhá), pomalejší si sedne a kouká (možná), jak to dělají ti rychlejší. Okukuje techniku, a doma si pak pilně běhá běhá sprinty, aby příště mohl déle běhat (ironie, tak to udělá možná Sedmi a Federika toužící za všech okolností po jedničkách, nikdo jiný běhunemilný).

Že ten, kdo se párkrát s radostí proběhne, opouští prostor nadšen, asi není pochyb... a teď otázka: jak se cítí ti, co většinou sedí? A co natrénují?