No já znam matku,která se léči u pdachologa z toho,ze obcas zakřičí na dítě, protože podle ní se na dítě křicet nesmí. Její otec totiž je cholerik. A ona z toho má ještě ve p 40 trauma,ze na ní otec křicel. Ale on prostě takový je,nikdy ji neublížil ani nenadaval,prostě rychleji startuje ale zase se rychle uklidni.
Pritom se s otcem celá zivot stýká, zije v domě, ktery ji otec postavil a daroval,dava ji peníze,stará se o vnuka atd.
Dodnes nedokazala prijmout fakt,ze jsme různi,někdo klidný někdo hlučný. A že otec jí miluje a když ona obcas zakrici na dítě, tak to není nic špatného z ceho by se měla lécit u psychologa.