Jinak jak stárnu, čím dál se víc přesvědčuji, jaká hluboká pravda a přesnost je ve starokřesťanských vyznáních víry, k nimž se mohu plně přihlásit. Co formulace, to perla a pravda, která jde vysvětlit.

Především k Nicejsko-cařihradskému vyznání:

Věřím v jednoho Boha,
Otce všemohoucího,
Stvořitele nebe i země,
všeho viditelného i neviditelného.

Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista,
jednorozeného Syna Božího,
který se zrodil z Otce přede všemi věky.
Bůh z Boha, Světlo ze Světla,
pravý Bůh z pravého Boha,
zrozený, nestvořený,
jedné podstaty s Otcem,
skrze něho všechno je stvořeno.

On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe.
Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem.
Byl za nás ukřižován za dnů Poncia Piláta.
Byl umučen a pohřben.

Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma.
Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce
a znovu přijde ve slávě soudit živé i mrtvé
a jeho království bude bez konce.

Věřím v Ducha svatého,
Pána a Dárce života,
který z Otce (i Syna) vychází,
s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován
a mluvil ústy proroků.

Věřím v jednu svatou, všeobecnou, apoštolskou církev.
Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů.
Očekávám vzkříšení z mrtvých a život budoucího věku.

Amen.