Imi, působí to na mě, že jsi byla zcela pasívní ve vztahu k tomu muži, že se vlastně všechny věci staly tak, jak rozhodl on (není v RL, neplatí výživné, odmítá setkání). On vlastně nepřímo rozhodl i to, že nyní musíš synovi lhát.

Není ani nikdo z rodiny, kdo zná celou pravdu? Kamarádka? Pro případ, že by se něco stalo? Kdyby syn někdy potřeboval kostní dřeň atd.?

Přiznám se, že pro začátek bych dítěti přestala lhát a toho muže mu alespoň ukázala někde zpovzdálí, nebo na fotce atd. Pamatuju si, že pro mě bylo ve věku, kdy jsem po otci pátrala, hodně důležité, abych znala alespoň tu tvář, aby ten člověk měl konkrétní podobu, aby byl "skutečný".

Imi, ty jsi sama, není žádný partner, který by pro dítě představoval náhradu za biologického otce?
Jaký vlastně byl otec dítěte, když byl v kontaktu alespoň s tebou? Neumím si představit, že si, jak píšeš vaše "dítě přál"