Mě pokud chlapec doprovodil v noci ke dveřím domu, tak ho rodiče neviděli, neb buď spali nebo hleděli na televizi = nevartovali u okna, aby zahlédli, kdo mě vede dom.

U nás doma jsme nebývali téměř nikdy, určitě ne když byli doma naši, a to několik prvních let. O chlapcích, se kterými jsem chodila jen pár měsíců, naši vůbec nevěděli (třeba je i znali, všechno to byli kluci z party, ale nevěděli, že spolu něco máme).

A zde jde právě o ty kratší, přelétavé známosti - Sedmi píše, že je dcera nemá, neb je nevodí domů - ti chlapci nepohovoří s maminkou. No a to mi přijde irelevantní zdroj informovanosti a dceřiných klucích a o tom, jak ona se k nim chová, protože logicky o těch s kratší trvanlivostí rodiče prostě vůbec nemusí vědět