Pruhovaná, to já klidně přiznám, že ač mám syna i dceru, tak takový ten splavnější a samozřejmější vztah mám se synem. Dcera je skvělá, ale je svá, tvrdohlavá, já taky, tak někdy narážíme, i když se obě snažíme a věřím, že vztah máme hezký. Se synem ale nic neřeším, tam prostě jedem na stejné vlně, domluva o čemkoli je s ním rychlá, u dcery musím přemýšlet, jak na ní. Ta má zase to samé co já se synem s manželem, ona je povahově víc kopie jejich rodiny, tak zase on nemusí moc přemýšlet, jak na ní, jde mu to samo. Zajímavé je, že s manželem se spolu domlouváme stejně snadno jako já se synem, nemáme komunikační šumy.