Spousta pomáhajících profesí už dnes říká, že by se neobešli bez supervize. Jen do školství to ještě nedošlo. Já mluvím dva roky o tom, že bysme měli mít supervizi, zatím se to nedočkalo žádné odezvy. Asi i proto, že je to drahý.
Přitom pracujeme s neskutečně pestrou skupinou lidí, ve vývoji, od motivovaných po ty, kdo mají jedinou motivaci a to je nějak to ve škole přežít, přece jenom, je tu teplo a relativní klid a bezpečí, ale rozhodně nestojí o žádný učení.
Třeba se časem dočkáme. A potom ani nebudeme tak ohrožení vyhořením. Proti tomu totiž prázdniny nezabírají.