Já musela vždy být alespoň trochu v polosedě a dítě držet, v leže by se dítě k prsu nedostalo. Ale aspoň jsem se naučila nezapojit mozek a odpočívat. První byl tak hubený, že mu moč tekla z plenek ven, nohavicemi, často jsem převlékala. Prakticky řval furt, než se v půl roce naučil na dudlík. Prostřední se musel vždy nechat odříhnout, na to jsem vždy šťouchla manžela loktem, ať to provede on. malej u mě nekrkal a pak řval, že ho to tlačí. U manžela to šlo. A třetí se zase posrával. Nebo hltal vzduch, tak jsem musela dělat různé speciální polohy.

Nejhorší rada co jsem dostala byla, že když dítě znovu nakojim moc brzo, bude ho bolet bříško, protože mu to tam zkvasí.