No,Huso,vzpomínám si na cesty do Francie na lyže do apartmánu, vždycky mě psychicky úplně zničila příprava snídaně. Oběd byl naštěstí na sjezdovce, ale po návratu mě čekala příprava večeře. To byl taky záhul. Tři hladoví chlapi. Že nám nedošlo, že by to mohlo být jinak. Ale zpět k tématu. My jsme s sebou vláčeli jen takové ty běžné věci- největší kuriozita byla lampička na čtení, přísavné háčky do kuchyňky a drátěná ramínka. Muž měl vždy pocit,že je toho mnoho(asi bylo),nicméně jednou jsme ve středisku potkali ve výtahu skupinu Holanďanů co táhli obrovskou bednu jídla,které vévodila fritéza. Zírali jsme a pochopili jsme,že jsme proti nim úplní čučkaři.