Dnes je to 120 roků, co se narodil páter Josef Toufar. Neuvěřitelně hodný a skromný kněz vesnických lidí. Říká se, že doma není nikdo prorokem, ale tady to neplatilo: milovali ho všichni, o které pečoval - mladí, staří, děcka i kmomunisti, všem pomáhal. Kostel v Zahrádce a pak v Číhošti najednou praskal ve švech.Lidé ho znali jako aktivního a schopného kněze - věnoval se vzdělání, kultuře, rekonstrukcím. Byl naprosto apolitický, neprovokoval, byl asketa, co dostal, to rozdal bližním. Po incidentu s pohybem křížku v kostele během mše (páter pohyb neviděl) se stal obětí provokace komunistického režimu a zemřel po nesmírných útrapách na druhé výročí vítězného února ve věku 47 let. Rodiče mi za minulého režimu vyprávěli o Číhošti, (jsme od ní km daleko, neznáme to tam). Od té doby byl její název pro mě synonymem hrůzy. Později po převratu jsem se dozvěděla, že ta obec v tom stigmatu žila dlouho po Toufarově umučení.
Pohyb křížku se dodnes nikdy nikomu nepodařilo vysvětlit.
Číhošt je geografickým středem naší vlasti.
Proč zrovna tato obec musela být takto zkoušená?
P.S. Nejsem mystik a málo věřím zázrakům, tak mi nenadávejte.