Mám dojem, že tohle je asi generační věc. Pamatuju, že jsem třeba ve dvou z těhotenství byla odeslána na amniocentézu. Nešla jsem tam ani jednou, genetikovi jsem poděkovala a podepsala reverz. Moje tchýně a babička se mě úplně nezávisle na sobě ptali, jak můžu nepolechnout, když mi to doktor řekl a vůbec nechápaly, že úplně normálně. To není neposlechnutí, ale rozhnodnutí. Já teda submisivní nejsem, ale lékařskou odbornost neprosto respektuju a obvykle se jí nechám vést, nicméně přesto jsou věci, které si holt člověk musí vyanalyzovat a rozhodnout sám.