MM pořešil vše: shromáždil papíry (to tedy dělal průběžně), přidal mi dispoziční právo k účtům, ke kterým jsem předtím ještě neměla, sepsal "návod na domácnost" - co se jak udržuje, kdy se kam platí jaké pojistky, kde máme peníze (banky), jaké má(me) pojistky, prostě všechno, co ho napadlo, že bychom mohli já a děti po jeho smrti potřebovat. Sepsal to daleko dříve, než ho ve zprávě z vyšetření nechali podepsat "paliativní péči", dokonce dřív, než byl fatálně nemocný.

Já nejsem tak pracovitá, jako on, abych to udělala tak pečlivě, ale zase jsem banky a pojišťovny zredukovala na minimum, a taky jsem sepsala manuálek pro děti, obohacený i o odpovědi na otázky, které se objevily po smrti MM, a které do té doby nikoho nenapadly. Mají tedy nachystáno, a mám dobrý pocit, že jsem se postarala o jejich budoucí pohodu (stejně jako to obvykle rodič dělá pro své dítě od výběru druhého rodiče už navždy).