Při blahopřání je to párkrát do roka, to mi přijde v pohodě. Trochu mě ale děsí pracovní jednání se vzdálenějšími kolegy. Teď něco školím a objíždím různá místa, kde se v každém potkám cca s desetičlennou skupinou kolegů a kolegyň. V pondělí 10x dvě pusy na tvář na přivítanou a dvě na rozloučenou, v úterý 10 x dvě pusy na přivítanou a na rozloučenou, ve středu jeden chybí, takže 9x dvě pusy na přivítanou a na rozloučenou, ve čtvrtek to stejné a v pátek homeoffice. Pokud dobře počítám, tak je to 38 cizích olíbaných lidí týdně ve 152 polibcích na tvář. A celé příští týdny a měsíce totéž.

Jestli z toho nedostanu nějakou chcípavku, tak už nevím. Zrušila jsem plán jet za svou babičkou, protože kdybych tam chtal covid nebo něco jinýho, tak jí to nechci předat. Je to teda moc příjemný jet po dvou letech vývoje vyjet školit uživatele, vidět se s lidma, předávat jim k užití výsledky několika let práce a cestovat si u toho, ale ten dvouletý bezkontaktní homeoffice měl opravdu hodně co do sebe.