Elho
"Člověk nezná sám sebe ohledně mateřství, natož partnera." Přesně.

Jinak je to celkem snadné, s těmi partnery. Stačí být "holka do nepohody" - tedy mít partnera, kterého miluju. Má své mouchy, ale nikdo nejsme dokonalý. A má mě rád. A tak co bych chtěla, vždyť jinak je to fajn kluk. Prostě ROZUMNÁ A TOLERANTNÍ. (Vše platí i naopak samozřejmě.) Jenže ty nedokonalosti můžou rázem s příchodem miminka hrát zásadní roli, buď to zvládnou rodiče vykomunikovat a najdou cestu. Nebo ne.
Taky je spousta holek, která to měla doma dost na houby. Mají posunuté hranice vztahů, klasicky i hledají toho zástupného otce a tak. Takže opravdu průšvih nevidí, nebo i nechtějí (touha mít svou rodinu, své zázemí, moje doma). A s dětmi nastane velký průšvih. Taky to někdy může být vztah "já mám děti, on domů donese nějakou vyplatu a já zařídím všechno ostatní" - chlap se veze, ženská táhne tu káru až do průšvihu, kdy jí dojdou síly. A zjistí, že už to takhle nejde.