Jojo, tak to mi na tom vadilo to samé. Tvářilo se to v podstatě jako literatura faktu, ale v tak americkém podání, že se hrálo daleko spíš na emoce, než aby se sdělovala právě ta fakta. Pokud to měla být beletrie, tak v tom chyběl příběh. Pokud to neměla být beletrie, tak tam zase chyběly informace a především struktura.

Dočetla bych to určitě, kdybych tu knihu nemusela vrátit. Nicméně, když už ji nemám, tak ji kvůli druhé půlce asi shánět nebudu. Měla jsem pocit, že se tam opakuje stále to samé, a že a vím v polovině vlastně všechno. Ale třeba se pletu.