Mariko, těžko říct, jak se to všechno stalo, že ty jsi "chcípáček" (jak píšeš sama, já bych takový pojem nepoužila) a já (zatím?) ne. Možná jsem měla víc štěstí (na geny a na to, že jsem ani po vypití ledové šťávy nikdy neonemocněla), možná je to sportem, shodou okolností ... Ale tedy pokud jde o tu psychiku, tak nemyslím, že to funguje tak jednoduše, jako že jestli vědomě chceš nebo nechceš onemocnět. Já jsem opravdu opravdu nikdy cca od 13 let nechtěla, protože jsem potřebovala nevynechat tréninky a sportovat. Nemoc pro mě nenesla naprosto žádné ani podvědomé výhody. Někdy jsem měla chuť se "hodit marod" kvůli ležení celý den v posteli a čtení knih, ale i to jsem si mohla dovolit tak max. v pátek před víkendem, kdy se nehrálo, což nebylo často