Nesnáším studenou postel. Kdybych měla v ložnici neustále netopeno a otevřené okno, musela bych mít spoustu prostředků k zahřátí postele. Teď mi stačí pohotovostní modrá fleecedečka z Ikey a ponožky. Otevřené okno nemáme ani v létě, protože je u nás řev - psi, kohouti, kachny, traktory, auta, lidi, ptáci , což mi s mým přibývajícím věkem vadí při spaní. Ale necháváme si otevřené dveře do chodby, takže máme hodně m3 na dýchání.
Do zimy vstáváme běžně - nikdy jsem nežila tak, aby se topilo celou noc. Zatopí se až ráno, ale já stejně vstávám pustit psa, kočku a slepice, takže jdu ven do zimy a nějakých 15 C doma, mě nemůže rozhodit. Někdy je studené oblečení, tak si trochu zakřičím, ale beru to jako mé otužování a trénování nepohody. Nechci žít v neustálém komfortu, chci mít natrénováno a pestrý den i život.