No, po pravdě si zpětně taky myslím, že jsem to technicky vzato zvládla skvěle. Ale psychicky to bylo hrozný. Jak taky jinak..... Stejně hrozný nebo i daleko horší je to i pro ty děti a jet si od nich odpočinout, mi přijde hrozný, protože se jim tím zhoršuje ta jejich nenadálá nejistota. I kdybych se hroutila jakkoliv moc, tak bych chtěla, aby věděly, jsem jsem fyzicky s nimi a budu s nimi, protože ony jsou ze všeho nejvíc obětí situace (namají praktickou možnost cokoliv rozhodnout a jsou z principu svého postavení vláčny okolnostmi). Nicméně takhle bych to viděla já u nás. Rodiny, okolnosti a přístupy jsou různé, takže chápu, že to má každý jinak.