V nové době v obcích, kde není známé datum posvěcení kostela, se drží dále tzv. císařského posvícení, jinak přešli k oslavám na den známého data. V roce 1918, při vzniku naší republiky, silně ožila tradice svatováclavská, proto v některých vsích si zavedli hody svatováclavské. Tady jsou recepty z ČT, Kluků v akci, z Herbáře atd.
Svatováclavská husaSvatováclavská husa se švestkamiKluci v akci - SvatováclavskáSvatováclavská husaJá jsem zase neznala pojem císařské posvícení.
Posvícení bývalo jedním z nejoblíbenějších svátků prostého venkovského lidu, neboť tak oslavovali ukončení polních prací. Posvícení se slavilo na podzim, v období, kdy byl mák, čerstvá mouka a vejce, zralé švestky na povidla, vykrmené husy. Posvícení se slavila v téměř každé farnosti v jinou dobu. Lidé je využívali k vzájemným návštěvám příbuzných a přátel, odpočinku od práce, či aby něco utržili prodejem různého zboží a dobře se najedli. Lidé se bavili, práce stála. Vzhledem k nejednotnosti oslav posvícení a tudíž nepracovních dnů v rámci císařství nařídil císař Josef II. roku 1786 po celé zemi slavit posvícení třetí říjnovou neděli po svátku svatého Havla; odtud se odvozuje také často používaný termín Havelské posvícení, nebo také císařské posvícení nebo hody. V některých vsích pak si podaní slavili oboje hody, svoje původní a ještě císařské.