Breburdo díky, jsem ráda, že se mi daří rodinu trochu spojovat, ale nechci, aby to vypadalo, že jsme jak z červené knihovny, taky máme svoje kostlivce. U těch setkávacích tradic to ani není o tom, že bych je brala jako svou zásluhu. Předvánoční restaurace vznikla, když dcera ve třetí třídě chtěla sama na adventní trhy nakupovat dárky. Bydlíme ve vsi 25 km daleko, takže jsme to udělali tak, že jsme šli na jídlo do restaurace na náměstí a ona s mobilem v kapse oběhla za půl hodiny stánky. Další rok už jsem si poslední nákupy drobností nechala taky na tenhle den, mmj. kupuju čerstvé jmelí, které pak visí v chodbě celý rok a jednu skleněnou baňku. Narozeniny a Halloween vznikly proto, že jsme jako první z party kamarádů měli dost velký dům, abychom se v něm všichni sešli a nemuseli pronajímat nějakou chatu a je to dvakrát do roka. Stejně tak se s dalšími kamarády potkáváme každý pátek třináctého - od roku 1987 a asi třicet let pořádá kamarádka o prázdninách kostýmovaný piknik - ten nám buhužel poslední roky nevychází, mám velkou část léta tábory. Tím, že jsme s manželem spolu nějakých 35 let jsme se prostě usadili ve věcech, které máme rádi a které nám vyhovují. To z čeho mám radost je, že to vypadá, že i děti to vnímají stejně. Ale bohužel mezi "tradice" patří i to, že nezvládám zahradu, jaro vždycky dobrý a před zimou zaplevelené záhony, že dárky balím noc před štědrým dnem, že manžel má v létě zápal plic a já jednou za dva roky bolavá záda, protože se vykašlu na cvičení - ale otázky byla na rituály, které nás baví).