Moniko, ano.
Mě v maturitním ročníku zastihla revoluce, otevřel se svět a netušené možnosti, byla jsem přesně ta generace, která mohla vylétnout dělat díru do světa.
Jenže vzápětí jsem potkala partnera, o němž jsem věděla, že to bude ideální parťák a otec mých dětí.
Měla jsem možnosti odjet z ČR, studovat, dělat kariéru... Nic z toho mi nestálo za riziko, že propásnu to partnerství.
Nestala se ze mě tedy úspěšná paní důležitá, ale mám vedle sebe stále toho parťáka, máme skvělé děti a nouzí netrpíme. Nelituji a chválím své moudré mladé já.