Inko, moje maminka tak vařila celý život, přesně spočítané brambory, kousky masa, nikdy nic nezbylo, ale taky se muselo sníst všechno, co bylo na talíři. V lednici bylo to, co bylo vypočítané na večeři, snídani, žádné pochutiny, maximálně nějaké ovoce. Nesměla jsem si z lednice nic vzít bez dovolení, protože maminka to měla vždy nakoupené přesně. Hlad jsem ale nikdy neměla, spíš mě nutili do jídla.