Já jsem z Prahy, vilová čtvrť, bytovky, kousek sídliště. Bydleli jsme rozesetě docela daleko kolem školy, každý měl někoho poblíž, ale k dalším spolužákům to byl třeba kilometr, dva.

Byli jsme venku, doma u někoho výjimečně, to se moc nedělalo, rodiče to moc rádi neviděli. A spíš až když jsme byli starší. Jinak kromě kroužků, jsme byli opravdu dost venku a v pohybu. Skákaly jsme gumu, hrály na třetího, krvavý koleno, dělaly domečky v lese, trhaly kytky a vytvářely lektvary, vozily kočárky, sbírali žaludy, sáňkovali, bobovali, na různých kopcích, hráli cukrkávalimonáda a spoustu dalších her, lezli po prolejzkách, na klepadle kotouly a něco jako výmyky. Odpolední svačina pro hladové byla tak akorát krajíc chleba s máslem, žádné sladkosti. (Mě tedy do jídla nutili, byla jsem nejedlík, takže mně i tu čokoládu někdy vnucovali za to, že k svačině vypiju aspoň trochu mléka - na kosti. )