Ono jde taky o to, co které dítě v jakém věku zvládne. Když jsme slavili v úzkém kruhu odpoledne a děti byly školkáč a batole, každý z nás měl pod stromečkem jen 1 dárek a všem to k radosti stačilo. Za hodinu se ale šlo k babičce, kde bylo dalších 5-7 lidí a to byly orgie. Na dětské emoce mnohem náročnější.
Teď jsou poslední roky všichni u nás a snažíme se to nějak se ctí ustát, starší děti už jsou rozumné. Ale samozřejmě, že nastávají situace, kdy děda celou večeři mluví a když mají všichni snědeno, potřebuje si ještě 3x přidat, takže všichni čekají. A pak se ještě zpívají koledy. Někdy jsme nevýchovně nechali nervnímu dítěti alespoň 1 dárek rozbalit dopředu, aby se uklidnilo. Dárky rozdávají děti a občas si něco rozbalí i pro sebe a někdo z dospělých je vystřídá. Každý má pak u sebe hromádku, kterou rozbaluje ve svém vlastním tempu. Popravdě jsem při počtu 11 lidí postupné rozbalování zavrhla.
Starší děti už vědí, že papír se dá použít znovu, ovšem někdy nastane situace, kdy je na dárku více jmen z různých let a babička pak vykřikuje, že dítě ukradlo dárek někomu jinému. Prababička zase hecovala: trhej, trhej