Huso, anó, taky tak. A sbíráme doma ty naše místa. Každý má trochu jiná. Muž třeba v dětství prožíval western Mackennovo zlato, což si vybavují jen matně; byla tam scéna, kdy v kaňonu vrhl takový špičatým kámen stín na místo s pokladem. A tenkrát se to točilo v terénu, ten kámen nebo skála v tom kaňonu jsou a jeli jsme na to místo jen kvůli tomu. Mně zas nedávno bralo, když jsem zas stála u toho hotelu, kde se odehrálo Někdo to rád horké. Sice jsem tam už před dvaceti lety byla, ale opět jsem si to nemohla nechat ujít, když už jsem byla nedaleko. Vždycky mě to dojme.