Persepolis: To jako myslíte vážně, že někoho odsoudíte pro jeho politické názory? Dokonce z nich budete vyvozovat jeho duševní stav? Já už si připadám jak v padesátejch letech.

V klidu, to se dělalo už za první republiky. Beneš potřeboval partaj, která by stála za ním, když jako miláček Masaryka musel být ve všech politických vládách ministrem zahraničí. Nejblíže mu byli Národní socialisté, kde mu nevyhovovalo křídlo ministra Stříbrného (muže 28. října, zakladatele ČSR) a tak spolu s předsedou Klofáčem si nechali vypracovat posudek, že Jiří Stříbrný trpí progresivní paralýzou v důsledku čehož není zcela při smyslech, v důsledku syfilitidy. A tuto zprávu trousili po parlamentních kuloárech, až dosáhli vyloučení Stříbrného ze strany, odchod z ministerského křesla a volební soud ho pak odvolal i z parlamentu (vázané listiny).

Stříbrný se pak stal vydavatelem hlavně bulváru a spoluzakladatelem a sponzorem českých fašistů. Nebyla to nijak pozitivní figura, ale pletichář Beneš se sním vypořádal drsně. A pak ještě jednou po osvobození se mu postaral o doživotní žalář. (Přitom krom kratičkého období na začátku okupace se už Stříbrný stáhl do ústraní a nevystupoval.)