Prvouka byla v 1. a 2. třídě nejen za nás, ale i dřív, jen na to nebývaly učebnice, jen pracovní listy, které se dávaly jen sem tam. Ty listy mám taky . O prvouce mluví i moje o 11 let starší sestra, takže bych řekla, že byla i v 70. letech.

My jsme pak měli přírodovědu a vlastivědu ve 3. a 4. třídě, zatímco devítiletky před námi to měli ve 4. a 5. třídě, jako je to teď.

My od 5. třídy přírodopis, zeměpis, dějepis, od šesté fyziku, v 7. a 8. chemii.

Devítka byla pro ty, co se nedostali nikam na střední, ale nebylo tam pořádně co učit, nebyl žádný plán, osnovy, tak se jen opakovalo vše z 8. třídy.

Rok po nás už byla 9. třída opět povinná, tehdy se osnovy rozdělily na tři různé - základní škola, národní škola a obecná škola, opět byl první stupeň pětiletý, takže se to na druhém stupni jen posunulo, co bylo za nás v páté, bylo najednou od šesté. Rozvolnilo se učivo prvního stupně ze 4 na 5 let. Ale jen na chvíli, několikrát se tam s tím učivem ve 4. a 5. třídě šíbovalo, chvíli se zlomky neučily vůbec, chvíli zase desetinná čísla, pak se toho zase do pětky nasoukalo víc. Pořád se lišilo rozložení učiva a i předměty podle toho, jestli škola jela podle základní, národní nebo obecné školy. Národní měla předměty jako dramatická výchova a násobilku rozloženou do 2. a 3. třetí, základní byla "rychlejší" a v některých věcech šla mnohem víc do hloubky, ale kašlala na měkké dovednosti.

Od roku 2004 se pak najíždělo na dvouúrovňové kurikulum.