já si vzpomínám na začátek války v Kuvajtském zálivu, ráno před školou jsem si pustila rádio a zrovna byly zprávy, vyděsilo mě to a brácha to okomentoval nějak tak, že je to daleko, nás se to netýká a není čeho se bát

ale vzpomínám si na ten pocit, že Američani jsou tak blízko,
nějaký Vietnam, Afghánistán, to je daleko, ale Kuvajt je vlastně za rohem, takže když můžou válčit američani skoro v Evropě, proč by nemohl kdokoliv jiný kdekoliv jinde

ale potom ty obavy usnuly,

Jugoslávii jsem pro změnu vnímala jako jejich místní záležitost, kam sice zasahují i jiní, ale nikdo nemá potřebu se dívat za hranice Jugoslávie

tady je situace jiná, mnohem nepříjemnější, mnohem bližší, a bohužel jsme v okruhu zájmu agresora