Federiko, hlásím, že jsem nadšená z toho, že mám vnučku pravidelně z úterý na středu a v tu do večera, a ve středu odpoledne jsem ji na základě této jistoty sama proaktivně našla a zaplatila kurz plavání, na který ji radostně doprovázím a užívám si pohledu na její pokroky v bazénu. Ten kroužek je prostě čistě "naše věc". Tedy posílám fotky a videa z bazénu celé rodině a šířím tak radost.

Vyjednala jsem si pravidelnost poté, co syn rok dva náhodně volal, zda mám chuť na vnučku dneska (zítra, pozítří), nadcházející víkend, apod. Sice jsem neměla problém říct ne (vím, že rodiče vnučky ne"padají na hubu", mají více možností, kam dítě umístit, případně si ho vzít do práce, ale ta nahodilost mě znervózňovala, a někdy jsem i zrušila kvůli vnučce svůj plánovaný program, což mi nedělalo dobře. Z mé strany nadále trvá, že si řeknu mladým "je víkend ten a ten G. volná?", a oni mi ji buď přenechají, nebo řeknou, že již má jiný program. V případě krize se ozvou nahodile i teď, ale řádově méně, když mají k dispozici tu pravidelnost - spokojenost na všech stranách